Václav Cílek 1. díl: Po covidu nebude život jako dřív, ale není to jen pohroma

Při četbě řady textů o současné společnosti, o jejím vývoji a směřování, o koronaviru a jeho dopadech zejména na psychiku lidí, a to nejen jednotlivců, ale celé společnosti, mě zaujal tu a tam se opakující termín „RESET“. Vyskytuje se třeba v souvislosti s popisem vyléčení z covidu, po kterém jednotlivci skutečně resetovali svůj způsob života, ztratili zájem o některé dřívější záliby, ale jiné získali – poslouchají jinou hudbu, chutná jim jiná jídla, voní jiné vůně. O resetu se píše také v souvislosti se společností jako o resetu hodnot. A občas se vyskytuje i v souvislosti s úvahami o resetu celého způsobu života lidí na Západě. Takovým resetem může být revoluce, nebo naopak návrat k přirozeným, normálním hodnotám, obrat od pseudohodnot. Může jím být nalezení vlídného normálního vztahu k přírodě bez ideologie i likvidace lidské svobody. Ale impulzem může být i katastrofa, jejíž povahu a rozměry nejsme schopni dohlédnout. O tom všem, o světové revoluci, strachu, hroucení hodnot i jistot, napětí ve společnosti