Otec (TV film) 1994 ,SK ☯ August Strindberg : Otec

Psychologický / Drama 🌕)(🌑 Psychologická dráma A. Strindberga - analýza spolužitia ženy a muža , boja o moc v manželstve. Hra má rychlý spád a zobrazuje boj manželů o moc. Boj se odehrává na psychologické úrovni. Manželka (Laura) zpochybní manželovo (Rytmistr) otcovství, což má za následek narušení manželovy psychické integrity, neboť jeho osobnost je založená na jeho patriarchální hlavního představitele francouzského naturalismu Emila Zoly, jehož Strindberg obdivoval, musí dramatik s objektivností vědce zaznamenávat skutečnost a ve svých hrách zobrazovat determinující vliv dědičnosti a prostředí.V Otci se vliv prostředí projevuje v manželově psychice, která je částečně mužská a částečně ženská, poněvadž byl vychováván a žil mezi samými ženami.V důsledku toho má oslabenou vůli. Postava je tak předurčena k prohře. V Otci hraje důležitou roli psychologická manipulace a sugesce. O psychologii, sugesci či hypnózu se Strindberg zajímal a četl o dotyčné problematice dobové texty. Život považoval za tvrdý existenční boj, který ostatně svádějí manželé v želé v Otci se přou o budoucnost své dcery, o což se také Strindberg přel se svojí manželkou, finskou herečkou Siri von Essen. Strindberg chtěl mít ze svých dcer porodní báby, Siri hereč se také obával, že Siri má v úmyslu nechat ho prohlásit za nesvéprávné svéprávnosti svého manžela chce rovněž Laura v Otci. Strindbergův seversky trudnomyslnoslný pohled na vztah mezi mužem a ženou je nelítostný zápas redukovaný na vztah víceméně majetnický, z kterého se dávno vytratil cit, na souboj ve vzájemné introjekci životních i duchovních sil a vitality (zde i možnosti věčnosti), v nahlodávání už tak nalomené vůle, bezútěšný obraz zasazený do naturalistického rámu, je prostě něčím výjimečným a pro své odhalování tajuplných zákrut lidských duší a mezilidských vztahů zvláštním způsobem vždy lákavý, byť neupokojující. Otec (Fadren) je druhá nejhranější divadelní hra Augusta Strindberga, byla dokončena 15. února 1887. Strindberg ji napsal v bavorském Lindau během dvou až tří týdnů, což se projevuje uceleností a jednotností dramatu.