KS Zlín Slopné : Celý rozhovor obhájce Bartončíka, SZ Malůše a otce Davida Šimona pro média

„Morální hodnoty jsou motivující silou jednání člověka. Tím, že vyslovujeme morální soud, chráníme jasnost vlastního vnímání a racionality směřování., které jsme si zvolili.“ Ayn Randová CTNOST SOBECTVÍ *** Flagrantní porušení práva, v ničem si nezadající s politickými procesy v 50tých letech. Kdo nebyl, neviděl a neslyšel neuvěří, jaká justiční zrůdnost se děje v členské zemi EU! Poslechněte si I. část jednání, kdy se v úvodu přímo ptám přísedícího Ing. Bc. Lubomíra Koliby, zdali je policistou u GIBS? Potvrdil, že ano (více v odkazu níže). Závěrečná řeč obhájce Maroše Straňáka Josefa Bartončíka (11:39) byla skvělá (obhájce Davida Šimona dr. Robert Cholenský nebyl přítomen). Ve II. části jednání následovalo Usnesení, které se zdravým rozumem a spravedlností nemělo vůbec nic společného - čirý alibismus a sebeobhajoba soudce Mgr. Pavla Dvorského. Ve stylu nic nového, na původních důkazech, vše v naprostém pořádku. Na nových nezpochybnitelných důkazech, zpochybňuje či relativizuje takřka vše. Žádné pochybnosti nepřipouští a flagrantně, vědomě, porušuje právní zásadu „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Neustále, preventivně vyhrožoval veřejnosti vyvedením z jednací síně (alespoň už neuděloval pokuty, kterou mne také jednou „poctil“). Omylem mne vykazuje (30:45) ze soudní síně (další důkaz, jak ho „zaměstnává má přítomnost). Po skončení jednání jsem už promluvil (46:50). Potěšilo mne, že mi několik lidí za moji „závěrečnou řeč“ poděkovalo. Cesta do pekla čeká mnoho aktérů této zločinné kauzy v režii PČR, justice a na ně navázaných zločinných struktur. Nevyhne se jí zřejmě ani kněz, který dal přednost neprozradit zpovědní tajemství před osvobozením dvou mladých, nevinných lidí. Dnes rozhodl ve prospěch Jiřího Wonky Ústavní soud ČR. Věřme, že stejnou odvahu a nezávislost projeví i v této kauze. Na stížnost proti Usnesení určil soudce „velkoryse“ 3 dny – podána bude! Nepřekvapuje, že můj předchozí článek je nejčtenějším měsíce, včetně jeho anglické verze, rozeslané do celého světa, včetně orgánů a institucí EU. Škoda, že jsem nemohl natáčet výrazy šokované veřejnosti, včetně malého chlapečka (zřejmě jednoho ze dvou dětí odsouzeného Maroše Straňáka) a mimiku obou odsouzených. Bylo v ní zděšení, ale i pevné odhodlání dotáhnout tuto ostudu celé naší společnosti do vítězného konce. Škoda, že tento ostudný soudní proces nepřenášela přímým přenosem veřejnoprávní ČT. Držme oběma nevinným palce – už nebojují za sebe, ale i za nás, za budoucnost naší země a „naše lepší příští“, jak říkával Tomáš Baťa. JŠ
Back to Top